Mamánci a babánci

V minulosti žena nebyla považovaná za rovnocenného člověka spolu s muži a v mnoha zemích světa tomu tak je i dnes. Není nijak překvapivé, že byla otázka času, kdy se některé silné ženské osobnosti postaví na odpor stávajícím stereotypům. Bohužel feminismus se v mnoha ohledech zvrátil do podoby, která není zcela přijatelná, protože cloumá ženskými i mužskými principy a to nikoli jen k dobrému.

Mnohé ženy v současné době mají za to, že muž se hodí jako dárce spermatu. Mnoho žen touží po dětech, ale o muže jako partnera ani nestojí. Tyto ženy jsou pak na sebe hrdé za to, že zvládají kariéru a děti. Na výchově se často spolupodílí babička, která sama zažila nešťastné manželství a tyto ne zcela zdravé postupy své dcery z plna schvaluje.
Jenomže dítě otce samozřejmě potřebuje. Potřebují ho jak děvčata, tak chlapci. Pro zdravý vývoj chlapců je ovšem absence mužského elementu velmi nezdravá. Velmi často jsou tito kluci maminkami a babičkami natolik přepečovávání a rozmazlení, že v podstatě nejsou schopni skutečně dozrát. Jsou to takoví mamánci a babánci. Chybí jim mužská autorita i iniciační mužské rituály. Mnohé lze kompenzovat například prostřednictvím volnočasových aktivit, kdy mužskou autoritu může do značné míry alternovat například trenér fotbalu, ale ne každý má to štěstí.
V současné době, které začíná velmi přát ženám, se muž ocitl do značné míry v nevýhodě a maminky, které zahrnují své syny spíše opičí láskou, celý problém nijak neusnadňují, spíše naopak. Ve svém dítěti se často vidí, zahrnují ho neadekvátní péčí a vlastně mu brání, aby skutečně plně dospěl a dozrál.

Každá žena by si měla uvědomit, že dítě potřebuje skutečně oba rodiče, s tímto si dítě pořizujeme. Může se stát, že si lidé přestanou rozumět a odejdou od sebe, ale není to prvoplánové. Stejně tak to, že někdy rodič zkrátka zemře v mladém věku.