Není výrobek jako výrobek

Téma dvojí kvality potravin na nás poslední dobou útočí ze všech stran a jen slepý by si nevšiml, že ceny neustále stoupají a na kvalitě to bohužel znát není. Je více než smutné, že naše vláda tento problém celou řadu let vůbec neřešila a až ve chvíli, kdy už se stal opravdu neudržitelným, snaží se jím zabývat.
Jak je vůbec možné, že výrobky nejsou jedné kvality a stejnou potravinu či jiný produkt koupíte v jiných státech Evropské unie za jinou cenu a v jiné kvalitě? Bohužel existuje smutná statistika, která hovoří o tom, že zhruba třetina výrobků neodpovídá kvalitou ani cenou a vůbec by se k běžnému spotřebiteli neměla dostat.

A co na to samotní výrobci? Je jasné, že chtějí ušetřit, kdo by nechtěl, touží po velkých ziscích a jdou za nimi, bohužel na úkor kvality a jak se říká „přes mrtvoly“. Doby, kdy malí podnikatelé dbali na to, aby se lidem dostaly pouze ty nejlepší výrobky, jsou bohužel už asi dávno pryč.
Nejčastější výmluvy jsou ty, že jsou rozdílné používané suroviny nebo chybné označení na produktech samotných. I když už sice světlo světa spatřila směrnice, podle které by především potraviny, ale i jiné spotřební zboží, mělo být pouze jedno pro všechny, bohužel realita je stále jiná. Smutný je i fakt, že se nazýváme smetištěm Evropy, což není zrovna lichotivý přívlastek, ale v dané problematice je více než výstižný. Ti obyvatelé, kteří to nemají daleko k hranicím, ať už německým nebo rakouským, jezdí za tzv. velkými nákupy k našim sousedům a určitě k tomu mají důvod, ve většině případů nezaplatí více než u nás nebo jen nepatrně více, ale pořídí si prvotřídní výrobky. To, že takových občanů stále přibývá, o něčem svědčí.

Snad už příští rok by mělo dojít ke zlepšení, ale to vše ukáže čas. Svůj podíl viny nesou i obchodní řetězce, které se také ženou za ziskem a zákazník u nich není na prvním místě. Nezbývá tedy než doufat, že se pomyslné ledy pohnou, a to k dobrému a že se konečně dočkáme kvalitních a cenově přijatelných výrobků.